STEVENS BIKES (https://www.stevens-bikes.cz/)

Test Cykloservisu Stevens Sonora 29" 2020

Cykloservis otestoval nový model 2020 Stevens Sonora 29". Již předchozí generace prestižního karbonového hardtailu Sonora byla maximálně výkonným cross-countryovým chrtem a v testech jsme proto nešetřili slovy chvály.

Nyní zde ovšem máme jejího nástupce, konkrétně úplně novou verzi kolekce 2020, která se z hlediska konstrukce od předchůdce značně odlišuje, byť cíl je stále totožný – rychlost, ideální přenos energie a současně i jízdní komfort, který je na současných technicky stále náročnějších XC tratích nepostradatelným společníkem.

Otestovali jsme vstupní model řady, pojmenovaný jednoduše Sonora 29“. S cenovkou 46 790 korun je dostupný poměrně širokému okruhu potenciálních uživatelů, přitom tím hlavním, tedy rámem, je zcela totožný s prestižními, náležitě luxusními topmodely. Z toho vyplývá, že za necelých padesát tisíc si pořídíme bike svým základem shodný s tím, na čem jezdí profesionální závodníci. Ani osazení nebylo podceněno, byť u něj výrobce musel pozornost zaměřit na příznivou koncovou cenu.

Co vše je oproti předchůdci jinak? Na první pohled nic zásadního, na ten druhý však zjistíme, že úplně všechno. U Stevensu se snažili dostat z karbonové monokokové platformy maximum a ve finále se jim to opravdu povedlo. Byť ani k torzní tuhosti předchůdce nešlo mít jedinou připomínku, novinka je při totožné tuhosti lehčí a především pohodlnější. Propracovaná zadní stavba, jejíž sedlové vzpěry připomínají planžety, fungovala v reálu na výbornou, a to námi testovaný model spoléhal na „obyčejnou“ duralovou sedlovku – po instalaci kvalitní karbonové by se jízdní komfort ještě dále navýšil. Hlavně ale nová Sonora vsadila na celou řadu moderních prvků, středovým standardem DUB počínaje, přes boostové osy či precizně provedené vnitřní vedení veškeré kabeláže, a vyladěnou geometrií konče. Ovšem právě geometrie vychází z předchůdce a je osvědčená ze světových závodních tratí, takže zde by nějaké výraznější změny byly z našeho pohledu spíše na škodu. Výrobce sice avizuje, že rám nové Sonory vznikal od A do Z na listu čistého papíru, nicméně byl by hřích nevyužít to, co skutečně dlouhodobě funguje. Hodně se nám zamlouvalo, že se bike nesnaží o jakékoli trailové přesahy či nádechy, je to ryzí závoďák, u nějž byla prioritou rychlost a luxusní vrchařské schopnosti. Že k tomu všemu velmi dobře zatáčí a dokáže se srdnatě poprat i se sérií klopenek, to je vlastně pouhý bonus navíc. Ovšem příjemný.

Pak je tu ale estetická stránka a tou nová Sonora dokáže zaujmout neméně. Její rám bude pastvou pro oko estéta i konstruktéra, neboť se zde snoubí designový minimalismus s čistou funkcí, kdy jedno vychází z druhého a naopak. Žádné zbytečné kudrlinky, nic, co by znamenalo gramy navíc. Prostě krásně provedený kus karbonu, u nějž srdce bikerovo, přesněji spíš závodníkovo, jistě zaplesá. Ať už pozornost zaměříme na nízký obdélníkový průřez spodní trubky, která se směrem dolů ještě více zplošťuje, případně na mohutnou zahnutou sedlovou trubku či na štíhlou trubku horní, z každé profilace je jasně cítit účel, pro který je zde přítomna. To stejné platí o vyšším obdélníkovém profilu řetězových vzpěr, směrem vzad se ztenčujících, aby přešly v nepříliš robustní patky. Na horní můstek či monostay vzpěru zadní stavby rovnou zapomeňte, ramena mohou optimálně pohlcovat otřesy pouze za předpokladu, že budou moci pracovat v největší možné délce, přičemž absorpci otřesů napomáhá i jejich mírné vyosení. Potěší také nadbytek místa v okolí plášťů dovolující značné nabalení bahna. Mezi důležité detaily patří zaslepené montážní body přesmykače typu Side Swing i patřičné (rovněž zaslepené) otvory pro vedení bovdenu. Stevens sice nezapře modernu, současně však neznevýhodňuje staromilce, kteří by si na rám rádi dali dvojpřevodník. Každopádně tento německý výrobce vždy patřil spíše k těm, kteří nové trendy přinášeli mezi širší cyklistickou veřejnost. Například boostové osy najdeme na většině jeho modelů již od roku 2016 (!!). Mimochodem, nová generace Sonory je nabízena i v nejmenší velikosti rámu 16“.

 

 

Na (závodní) trati

Celková hmotnost 11,95 kilogramu sice nepůsobí nijak rekordně a musíme ji brát jako menší ústupek daný celkem dostupnou cenou, nicméně akcelerace je pocitově rozhodně o dost lepší, než co by naznačoval displej naší digitální váhy. Je to dáno jak lehkými a rychlými plášti, tak zmíněnou tuhostí rámu. Stevens záměrně příliš nerozlišuje jednotlivé kvalitativní úrovně karbonu a i běžnému hobby jezdci chce nadělit totožný rám jako sponzorovanému profíkovi. Přestože by bylo možné použít o něco obyčejnější (a trochu těžší) karbonový rám, čímž by se vstupní verze Sonory dostala na dosah čtyřicetitisícové hranici, Stevens to neudělal. A to je nám sympatické. I průměrně majetný hobík si následným tuningem může postavit bike totožný s tím, jaký jezdí světové pohárové závody.

Z hlediska geometrie bychom novou generaci Sonory označili za osvědčenou XC klasiku v nejlepším možném významu tohoto spojení. Ovladatelnost je zde totiž přesně taková, jakou na dané tratě potřebujeme, současně však ale zbytečně nevybízí k parádičkám, neustálému nadhazování předku či odskakování terénních hran. Jistě, vše zmíněné zvládne, ale nedává o tom najevo při každém šlápnutí do pedálů. Ostatně již délka představce informuje o tom, že namísto zábavnosti byl hlavním požadavkem výkon. Sériový posed však není vyloženě závodně natažený, ale jde o nastavení sice výkonnostní, ovšem současně příjemné i při půldenním pobytu na dlouhé maratonské trati.

O tuhosti rámu již byla řeč a v tomto ohledu si Sonora zaslouží deset a půl bodu z deseti. Oněch deset bodů je za tuhost jak celkovou torzní, tak i boční v oblasti středu. A onen půl bod navíc? Za kombinaci tuhosti s již zmíněnou schopností pohlcování otřesů. Jelikož rám využívá robustní sedlovou trubku s vnitřním průměrem 30,9 milimetru, je třeba téměř veškerý komfort rámu přisoudit zadní stavbě, jejíž minimalistické zploštělé sedlové vzpěry evidentně nejsou jen pro ozdobu. Ne nedůležitou sestavou, která má ovšem také co říci k pohodlí, je kombinace plášťů s nečekaně širokými ráfky vlastní značky Oxygen.

Ve výjezdech je Sonora hodně přesvědčivá, ostatně dobře zvolená geometrie, velká kola a skvělý vzorek plášťů Rocket Ron ani nemůže mít jiný výsledek. Ve sjezdech se pak karta nijak neobrací, příjemnou jízdní stabilitu s jasně čitelným vedením přímého směru doplňuje citlivě pracující vidlice RS Recon a solidně výkonné čtyřpístky Shimano, byť bez příslušnosti ke konkrétní modelové řadě a s nepříliš propracovanou páčkou. Stejně tak pohon kombinující sady Sram SX a NX fungoval velmi dobře, i když by se nám zde přece jen zamlouval nejmenší pastorek s deseti zuby. Nejtěžší převod 34-11 může být pro některé chrty málo rychlý, ale záleží na prioritách. Každopádně nová generace karbonového hardtailu Sonora je z našeho pohledu především o rámu, který je zcela nekompromisní a už jen kvůli němu stojí testovaný bike za hřích! A mimochodem, pláště Schwalbe se světlým bokem kolu neskutečně slušely.

Fotogalerie kola ZDE

Technická specifikace

Rám: Carbon SL HMF

Vidlice: Rock Shox Recon RL R Air, 100 mm

Kliky: Sram SX Eagle B DUB, 34

Brzdy: Shimano BR-MT420, 180/160 mm

Řazení: Sram NX Eagle Trigger

Přehazovačka: Sram NX Eagle

Kazeta: Sram PG 1210 Eagle, 11-50 (12)

Náboje: Shimano Deore

Ráfky: Oxygen PRO-D X23

Pláště: Schwalbe Rocket Ron Perf. 2.25"

Představec: Oxygen Scorpo MTB

Řídítka: Oxygen Scorpo MTB, 700 mm

Sedlovka: Oxygen Scorpo MTB

Sedlo: Oxygen Roccia

Hmotnost: 11,95 kg (vel. 18“, s pedály)

Cena: 46 790 Kč

www.cykl.cz - kategorie: Testy kol 

Další info: zde

«

//NEVER STOP
mapa stránek prohlášení o přístupnosti klasická verze mobilní verze