Test kola Stevens Applebee

Od hamburské značky Stevens už jsme otestovali karbonový hardtail, nedávno pak hliníkový závoďák Colorado a teď přišel na řadu Applebee, jeden z nejpopulárnějších modelů střední třídy. Stevens hliník umí a dokazuje, že jak pro rekreační, tak sportovní vyžití má tenhle materiál stále co říct.

Sázka na klasiku
Testovaný model lze mít v nejmenší velikosti 16 palců i na sedmadvacítkách, ale od velikosti 18 palců už výrobce logicky spoléhá na největší průměr kol. Není to trailový hardtail, ale sportovní XC s pohodlným, ale optimálně dlouhým posedem, takže devětadvacítky tady nabídnou adekvátní výkon. Tomu jde naproti geometrie rámu s tradičními parametry úhlu sedlové a hlavové trubky, byť nižší pozice středového pouzdra už lehce svádí k „flow“ projevu v zatáčkách. Rám spoléhá na střízlivější profilace, takže kónická hlavová trubka je celkem nenápadná, stejně tak prohnutí spodní trubky hned za ní. Spoj s horní trubkou hned za hlavou je ale efektně podtržen housenkou svaru, tady výrobce nic nemaskuje, což platí i pro ostatní rámové uzly. Spodní trubka se směrem k závitovému středovému pouzdru zplošťuje a rozšiřuje, horní trubka jen ubírá na velikosti svého kruhového průřezu. Zadní stavbě nechybí esovité prohnutí sedlových vzpěr, ty řetězové jsou tvarově spíše štíhlejší, ale ozdobou jsou tradičně patky s logem značky. Těm nechybí závity pro montáž blatníků či nosiče a trochu překvapí výměnný hák na přímou montáž Shimano přehazovačky. Pevnou osu zde nehledejme, tahle kategorie spoléhá ještě na rychloupínák, což platí i pro přední vidlici. Projevem je Applebee sice sportovec, ale konstrukčně zůstává ještě univerzálem i pro výletnické nasazení. Montáži nosiče a blatníků tak jdou naproti i závity nahoře na sedlových vzpěrách nebo v jejich spojovacím můstku. Vnitřní vedení kabeláže je ale samozřejmostí a pozice brzdového třmenu je rovněž na vnitřní straně zadní stavby, moderna se tady prostě potkává s klasikou.

 

Přední vzduchová vidlice nabídne dálkový lockout i vnější regulaci odskoku, takže ji lze naladit docela rozumně i na sportovnější využití. Posed je sice nastavený díky kokpitu s hlubšími řídítky a dostatku podložek pod představcem trochu komfortněji, ale kdo by to se závodním využitím myslel vážněji, stačí otočit představec, podložky přesunout, případně zkrátit sloupek vidlice a rázem máte hodně sportovní ladění. Nám ale vyhovoval standard s vyšší pozicí řídítek, která bude přece jen cílové skupině uživatelů asi nejbližší. Pohodlnému úchopu odpovídá i komfortní sedlo užšího profilu, a když k tomu přidáme štíhlou sedlovku bravurně zpracovávající rázy od terénu, tak je o pohodlí postaráno. Pláště to sice s objemem zrovna nepřehání, ale hlavní předností tohoto biku je jeho rychlý a svižný jízdní projev s okamžitou reakcí na záběr do pedálů. Pohon Deore s dvojpřevodníkem tomu nahrává jak do výjezdů, tak především na rychlých rovinkách nebo v táhlých sjezdech, tudíž nemusíte „mít nohy“ na to, abyste to utočili ve vysoké kadenci a naopak utáhli i do ostrých stoupání. Brzdy stejného výrobce pak adekvátně projevu kola dokáží nabídnout dostatek výkonu, aby jej zabrzdily v přílišném rozletu, takže k rámu a osazení, pokud tedy nehledáte pevné osy a jediný převodník, nelze mít výhrady.

  

Rychle a občas zběsile
Asi to bude znít jako klišé, ale kola dorychla prostě Stevens umí, snad za to může ten cyklokros nebo jiné geny, ale i když je Applebee střední třída, strčil by tenhle bike výkonem do kapsy řadu dražších konkurenčních modelů. Klasický posed se šlapáním mírně před sebe, záda lehce ohnutá, ruce vpředu a současně pohodlně vysoko, k tomu dvacítkový rám dostatečně dlouhý i na 190cm jezdce. Trochu točivější předek o sobě na rovině nebo do výjezdů nedává zase tolik vědět, takže stability je díky delší zadní stavbě dostatek a můžete za to doslova brát naplno. Rám se nikde zbytečně nekroutí, ale současně není ani tvrdý nebo přehnaně tuhý, sedlovka toho zažehlí opravdu hodně a pláště i přes vzorek schopný na měkčím podkladu slušně odvalují. Vidlice sice v sedle lehce pohupuje do taktu, ale není tak citlivou „houpačkou“ jako třeba Rock Shox podobné cenové kategorie, takže o výkon tolik neokrádá. Do výjezdů ze sedla nebo ostrou jízdu na silnici ale přišel lockout vhod a tady je pak naplno cítit výkon rámu, který i přes cenovku kola a pohodlnou výšku řídítek láká jet opravdu svižně. Kolo na rovině poslouchá na slovo a do výjezdů pak sice občas předek dostane chuť opustit povrch, ale to jen v minimálním rozsahu, protože se pak dík delší stavbě ozve typický devětadvacítkovský přítlak, který předek vrátí hezky na zem. Bike tedy v ostrém režimu jede na rovině i do výjezdu svižně a lehkostí projevu vyloženě nadchne. V terénu pak sice projev vidlice není tak vstřícný k nejmenším nerovnostem, ale i přes absenci pevné osy se i pod těžším jezdcem v zatáčkách nějak výrazně nekroutí a dopady z větších skoků pobere slušně.

Co nadchne ve výjezdech i na rovině, to naopak v ovládání vyžaduje trochu razantnější vedení ve sjezdech. Bike sice doslova vylétne na vršek stoupání a proplete se všemi úzkými pěšinkami, ale směrem dolů vyžaduje trochu pevnější ruku. I když rám působí trochu delším stabilnějším dojmem a nižším těžištěm pro lepší stabilitu, točivější předek si v prudších sjezdech vybírá svoji daň. Pozice víc za sedlem a jistější vedení směru je tady nutností, a pokud je v cestě nějaký ten skok či hrana, chce to spíš oběma koly naráz a s jistotou, než jen s přitažením řídítek a předkem ve vzduchu. Původní „flow“ dojem totiž umí v klopenkách, v rychlých zatáčkách, ale prudší sjezdy už jsou přece jen o tom, že geometrie sází na klasiku a předek je točivější, takže občas chce pevnou ruku. Prudké sjezdy jsou ale jediné místo, kde to je víc na jezdci, protože jinak vás kolo podrží a doslova nutí jet svižně a užívat si jeho výkon naplno, aniž byste něco „museli“.

Applebee tak svým projevem příjemně překvapil, a i když možná někomu nebude po chuti dvojpřevodník a rychloupínáky, stále to jsou jen technické detaily, které výkon tohoto biku nijak neomezily. V převodech to platí spíše naopak, protože profil terénu je s nimi mnohem pestřejší, a jelikož kolo nemá trailové ambice a sjezdové vlohy, nebudete s ním drtit zatáčky dolů pod brzdou, takže ani pevné osy tady nejsou nutností. Rychlá jízda, komfort a překvapivý výkon, tím vším svého majitele nadchne.

  

Technické specifikace:

Rám: Al 6061 T.B.

Vidlice: SR Suntour Raidon XC RL-R Air, 120 mm

Kliky: Shimano Deore 26/36

Brzdy: Shimano MT-401, 180/160 mm

Řazení: Shimano Deore, 2x10

Přehazovačka: Shimano Deore

Přesmykač: Shimano Deore

Náboje: Shimano M3050

Ráfky: Oxygen

Pláště: Schwalbe Rocket Ron, 57-622

Kazeta: Shimano CS-M4100, 11-42

Sedlo: Oxygen Havoc

Sedlovka: Oxygen Driver

Řídítka: Oxygen Driver, 740 mm

Představec: Oxygen Driver, 80 mm

Hmotnost: 13,2 kg

Cena: 32 390 Kč

www.cykl.cz

«